Historie cyklistiky
První náznaky vytvoření kola jako dopravního prostředku sahají na počátek 19. století. Základním materiálem bylo dřevo, které logicky nenabízelo přílišný komfort. V prvopočátcích šlo pouze o rám a dvě kola. Jelikož ještě pro pohon nebyly vytvořeny pedály, jezdec se poháněl tak, že se nohama odrážel o zem. První takovéto kolo si nechal patentovat v roce 1817 německý baron Karl Friedrich Drais von Sauerbronn, poté se vyrábělo spousta napodobenin tohoto kola tzv. kostitřasů.
V roce 1839 spatřili světlo světa první pedály, které vytvořil skotský kovář Kirkpatrick Macmillian, ale neukázaly se příliš efektivní, a tak v roce 1861 přidal kliky s pedály na přední kolo kostitřasu pařížan Pierre Michaux. A tak vznikl velociped. Kolo se stalo hitem v evropských městech a brzy jezdily ulicemi stovky velocipedů. Patent na velociped byl podán v roce 1866.
První závody
Tři roky na to, 31.5. 1869 se uskutečnil první závod velocipedů v Paříži. První meziměstský závod pak ve stejném roce směřoval z Paříže do Rouenu a jezdí se dodnes. Jezdci dosahovali průměrné rychlosti 12 km/h. Se vznikem závodů vznikly i první závodní týmy a ty ve snaze vynalézt rychlejší stroj prováděli spousty experimentů, až zvětšili přední kolo. Jelikož čím větší přední kolo, tím urazí delší vzdálenost na jedno otočení. Kolo sice nebylo příliš bezpečné, ale i tak si našlo oblibu u lidí z vyšších vrstev.
Jak bylo řečeno, kolo bylo příliš nebezpečné, a tak v roce 1885 vyrábí kolo pojmenované Rover Angličan John Kemp Starley. Kolo již mělo obě kola víceméně symetrická, přední měřilo v průměru 76 cm a poháněno bylo zadní kolo za pomoci řetězu. Což se oproti předchozím typům s velkým předním kolem o průměru 1,2 až 1,5 metru dalo daleko snadněji ovládat. Ve stejném období John Boyd Dunlop vynalézá pneumatiku.
Tour de France
V Evropě se cyklistika stala brzy velice populární a s ní vznikaly i cyklistické závody. V roce 1903 uspořádal redaktor časopisu L'auto etapový závod okolo Francie, aby udělal svému časopisu reklamu. Tak vznikl nejslavnější závod na světě Tour de France. Měřil 2428 km a vyhrál jej Maurice Garin.
Prudký rozvoj cyklistiky přerušila v roce 1914 první světová válka, ale i v boji si kola našla uplatnění, ať už pro přesun vojsk, materiálu nebo poštu.
Poté se v Evropě opět začalo závodit. V roce 1919 se opět konala Tour de France a první jezdec byl poprvé odměněn žlutým trikotem. Barvou podle designu stránek časopisu L'auto, který závod pořádal.
Obnova závodění vyústila do rozvoje technologie, vznikaly první galusky a rychloupínáky, které vytvořil roku 1927 Ital Tullio Campagnolo. V roce 1933 vzala za vděk Campagnolova první přehazovačka.
Po druhé světové válce kolo vyšlo z módy díky větší dostupnosti aut. Jako dopravní prostředek se kolo využívalo hlavně v Holandsku, Belgii a Německu, kde byla vytvořena obrovská síť cyklostezek.
Fausto Coppi
První opravdová cyklistická hvězda se objevuje v roce 1940 a jmenovala se Fausto Coppi, který jako první vyhrál v jednom roce 1949 Tour i Giro. Brzy se začala na závodech objevovat servisní vozidla, která vozila náhradní díly.
Další pozdější hvězdou byl francouz Jacques Anquentil, který jako první vyhrál pětkrát Tour de France (1957, 1961-64) a především zřejmě nejlepší cyklista všech dob Eddie Merckx, jenž vyhrál v roce 1974 Tour, Giro i mistrovství světa. Za svou kariéru vyhrál přes 550 závodů.
Ve stejných letech vznikl nový sport horská kola, tzv. MTB (mountain bike) a v roce 1987 se konal ve Francii první světový šampionát horských kol.
