Finite Element Analysis (FEA) – Metoda konečných prvků
Metoda konečných prvků (MKP) je počítačová numerická metoda, sloužící k simulaci průběhů napětí a deformací na vytvořeném fyzikálním modelu. Její princip spočívá v diskretizaci (náhradě) spojitého prostředí do určitého (konečného) počtu prvků, přičemž zjišťované parametry jsou určovány v jednotlivých uzlových bodech, popř. plochách. V našem případě se jedná o nahrazení rámu, coby zatěžovaného modelu, jednotlivými plochami, na které je pro snadnější výpočet rozdělen.
Jedná se o počítačovou pevnostně numerickou metodu, sloužící k simulaci průběhů napětí a deformací na vytvořeném fyzikálním modelu. Její princip spočívá v diskretizaci (náhradě) spojitého prostředí do určitého (konečného) počtu prvků, přičemž zjišťované parametry jsou určovány v jednotlivých uzlových bodech, popř. plochách. V našem případě se jedná o nahrazení rámu, coby zatěžovaného modelu, jednotlivými plochami, na které je pro snadnější výpočet, rozdělen. MKP je užívána především pro kontrolu již navržených zařízení, nebo pro stanovení kritického (nejnamáhanějšího) místa konstrukce. Ačkoliv jsou principy této metody známy již delší dobu, k jejímu masovému využití došlo teprve s nástupem moderní výpočetní techniky.
Pevnostní zkoušky rámů AUTHOR
Po teoretické pevnostně numerické kontrole Metodou Konečných Prvků (MKP) 3D modelu projde následně každý nový prototyp rámu těmito mechanickými zkouškami:
- Dynamické:
- cyklické – 6 testů
- rázové – 2 testy
- Statické:
- zátěžové za normálních teplot – 6 testů
Každý rám produkce je testován:
- Jednorázovým statickým nedestruktivním zátěžovým testem pevnosti hlavové trubky – nejkomplexnější test z výše uvedených 14 testů
- Jednorázovým cyklickým nedestruktivním testem pevnosti středové spojky
